7. Socka vs rock, tanec a stárnutí

16. ledna 2012 v 13:46 | Správná Socka
Miluju rockovou hudbu, neposlouchám jen jeden žánr. Ale každá generace má své nej, na které si nenechá sahat. Stále se snažím sledovat dnešní hudební trendy, ale je přirozený, že už jsem ve věku, kdy si občas stařecky zakafrám, že dnešní hudba nestojí za moc a že se furt jen recykluje a vykrádá, že se nám tak nějak zacyklila. Naše generace se shlédla v Seatlském zázraku, té zvláštní shody náhod, kdy jedno bezvýznamné město na severu Ameriky najednou přišlo se salvou kapel, které posadily celej svět na prdel. Ty nejdůležitejší pubertální kecy a zážitky na kalbách, který si člověk pamatuje a který ho formovaly, proběhly vždycky za křiku. Křičely jsme na sebe ty "obrovské životní pravdy" ve snaze překřičet z kazeťáku řvoucího Veddera, Cobaina, nebo Cornella. Pamatuji si historku mé kamarádky o jedné z legendárních pařeb našeho města, kde se toho strašně moc událo. Jistý Jirka to tam přehnal a střískal se a vytuhl dřív, než většina lidí vůbec dorazila. A pak se to událo, do pěti ráno se kalilo, kecy, vtipy, scénky, bláznivý opilecký nápady, lásky i nevěry (objevíte svou drahou, jak ji ve vedlejším pokoji obírá váš "kamarád" a takový ty další klasiky)-zkrátka ještě měsíc se o téhle akci hovořilo. A Jirka tam byl! Spal celej večer a jen dvakrát za ten večer se probral a pokaždé se zeptal na to samý, hrábl v křeči po první osobě vedle něj a zatřásl jí s otázkou: Co to hraje? To jsou Fejti?
Jo, odpovoděl dotyčný a Jirka zase spokojeně vytuhl. Nepotřeboval být vzhůru, všechno bylo allright, chlastalo se a hráli Fejti, jinými slovy-svět byl v rovnováze. Ano já vím, nejsou ze Seatlu, ale FNM do téhle vlny tak nějak patří, nemůžu si pomoct.

Tady bych mohl skončit, jenomže tenhle článek má být vlastně o něčem jiném. Celkem často se setkávám s tím, že mi přátelé vyčítají že páprdovatím, že už to se mnou není takovej "vodvaz" apod. Nedávno jsem potkal dávnýho kamaráda, kytaristu jisté lokální kapely. Zašel jsem na jejich koncert a on mě v průběhu setu tahal na pódium. Chtěl, abych mu tam pařil na pódiu, skákal do lidí a takový ty další věci. Já jenom stydlivě zakroutil hlavou a zacouval hlouběji do davu. Nechápal, že uběhlo 8 let. Pořád ve mně viděl toho dvacetiletýho blázna a pařana. Minulej týden jsem se to snažil obhájit před svou kamarádkou.
Ona říká: Ale to na tobě máme rádi, nezbavuj se toho, buď takovej.
Já: Ale to je prostě jen exhibicionismus, byl jsem mladej a blbej, nevěděl jsem jak jinak předat tu energii, co jsem měl v sobě.
Ona: Není, vždyť ty sis to užival. To nebyla póza.
Já: Věř mi, Mirko, já přece vím nejlíp, co to bylo. Jo, nebyla to póza, tu hudbu jsem měl rád, ale to se dá vyjádřit i jinak, než že se cpeš kapele neusátle na pódium. Věř mi, u těhle lidí, jde z větší části o to, ukázat se, exhibovat, ten prožitek z hudby je až druhořadý. Prostě jsem na sebe upozorňoval jak malej harant.

Nesouhlasila. Jo, taky mám radši lidi, kteří hudbu prožívají víc, než že stojí a kejvou hlavama, ale přijde mi hezčí, když si partička pořádně zatancuje někde vzadu v davu, protože vím, že si to užívaj pro sebe, bez toho, aby na sebe za každou cenu museli upozorňovat, aby je musel vidět celej klub.

Docela mě tahle nostalgie mých přátel po mým exhibicionistickým já sere. Někdy si říkám, že jestli na mně oceňují jen to, že jsem se uměl dobře ožrat a vlízt na pódium, jestli tohle považují za největší vklad mé osoby, tak už jim dnes prostě nemám co nabídnout. Jestli má smysl se s nima vůbec vídat. Člověk nějak logicky stárne. Můžeš zůstat duší pankáč, ale padestiletej pankáč, kterej se mermomocí snaží pogovat jako za mlada, mi přijde směšnej, zastydlej. Některý věci mají prostě svůj čas, někdy je čas jít dál. Mám si jít hrát mezi děcka na píseček? V určitým věku budu vypadat jako pedofil, ať se mi to líbí, nebo ne.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dublin Dublin | 17. ledna 2012 v 9:07 | Reagovat

Holt je to pryč...

2 Médea Médea | 14. května 2012 v 20:51 | Reagovat

Pořád se dají najít noví přátelé. Já si s většinou těch starých taky nemám už moc co říct. Prostě jsme šli každý jiným směrem.
A s tou hudbou to také není pravda. Že v rádiích a televizi pouští buď komerční hrůzu, nebo starý fláky neznamená, že se hudba nevyvíjí. Já se o ni začala pořádně zajímat teprve před třemi lety a dnes se nestačím divit, jak jsem byla v tomhle dřív slepá.

3 Správná socka Správná socka | 14. května 2012 v 22:07 | Reagovat

Médea: Dovolím si nesouhlasit. Jak je člověk starší, tak prostě všude slyším ty stejné postupy. Zároveň je ale pravda, že postupně je člověk méně otevřený novým věcem (teda ne všichni). Mladí často vyčítají starším určitou zaprděnost, ale mnohdy je to prostě tak, že oni neznají ty kapely, které ty jejich idoly vykrádaly.  A bude to tak vždycky, já třeba vyrůstal na Offsprings, zatímco pro kamaráda už to taky byla jen sračka, neo-punk, co kopíruje první generaci punkových kapel a já teď zase logicky nemám rád všechny ty Blink 182 apod. Spousta současných kapel jde mimo mě, nebaví mě to. Poslední vlnu kapel, které jsem fakt žral byl všechen ten post-rock,ale to už se taky vyčerpalo. Rád si občas zajdu na koncert, ale nová jména mi nic moc neříkají. No schválně, doporuč mi něco. Ale prosím žádný death metal, nebo klasický metal, to mě nebaví. Taky crust a klasické HC není nic pro mě. Ale upřímně doufám, že nejsem až tak zaprděnej, mám třeba rád zajímavej hip-hop (WWW) a taky mě bavila třeba ta nová indie vlna. Vůbec mi nevadí, že Editors kopírují Joy Division, naopak, možná mám Editors radši.

4 Médea Médea | 14. května 2012 v 23:32 | Reagovat

Hele, to je těžký..toho je tolik, že netuším, jestli bych se ti něčím trefila do vkusu. Navíc já moc nekoukám na to, co vzniklo letos a co před deseti  lety. Z novinek mám ráda nová výborná alba od Septic Flesh třeba.
Jinak mrkni na mé lastko ( http://www.last.fm/user/Meedea ) a najdi si kdyžtak ukázky na YT.
..a jestli ti je 28, tak máš na stárnutí ještě čas.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama